______________________________________________________________
17.4.2006 - Velikonoce na Nechra :
Vše začalo celkem nevinně, pomlázku jsme si jako vždy dělali sami a jako vždy také na poslední chvíli. Jak jsme si ji dělali tak to popisovat nebudu – za to totiž nejsem placenej J.
Přesuňme se tedy k onu slavnému pondělí, po které jsem si já a ani Winder nepamatovali jak jsme se dostali domů. Vše začalo brzkým probuzením do bezvětří, zpočátku jsem hodaval vajíčka, protože hlad byl hodně velký, ale se třemi snědenými vajíčky a 5 panákách jsem se vydal zbudit Windera, ten byl na tom hodně podobně a proto když jsme spatřili tu krásnou Němku tak jsme si řekli: „ myslíš, že slaví velikonoce? To nevím, ale na to se jí ptát nebudeme…“ no ta čuměla, když jí Winder ohnul přes koleno a ještě s artikulovanou češtinou jsme jí odříkali říkanku. Její odpověď byla něco jako: „ Guten Tag, FREUNDE !“ posilněny ještě několika panáčky jsme se vydali za Cobrizzem, ten na nás něco zkoušel, že bude řídit domů a že se nechce moc zřídit :D ale později se ukázal jako zkušený harcovník a zjistil, že pořádná chlastačka s ANTribem je lepší. Vydali jsme se na obvyklou cestu k Rudovi na „kořalku“ a dále do druhého kempu. Rybáři opět nezklamali, většinou jsme dostávali Slivovicu, některé ženské si neodpustili hlášky typu já už nic nemám či dokonce „ještě vám není 18!“ – je snad moje máma že ví datum mého narození??? (už loni jsem říkal že si vezmu OP J ), mno a pak se objevila VESNICE !!! to byl zase zabiják, samá slivovica. Nejsme žádní žabaři a tak na tuhle výzvu jsme odpovídali hláškou: „ nějak mi ty počty nevycházejí! Dvě ženy a jeden panák?“(odpoledne bych tě za tuhle větu Windere zabil J ). Hned v prvním baráku jsme našli dvě ženy ony na nás jestli pijeme slivovicu „jasný jsme na ní odkojení“ (snad jsem to řekl díky mému tréninku v Almanarre pod taťkovým dohledem J ) dostali jsme slívku a druhá nás chtěla zkoušet či co, tak nám nalila Meruňkovicu, já si čuchnul a se slovem „Meruňkovica“ vypil, hmm, jak byla dobrá J děkuji vám paní, to jste měli vidět jak jí spadla pusa J. Dále se šlo za Zlatkou a její sestrou Andrejkou, tam vím jen, že jsme je hledali po bytě a mít Andrea delší tričko tak bych jí v koupelně přehlédl (ale když vám z pod pověšeného prádla čouhají pěkná záda tak to nepřehlédnete J ). Dále jsme šli za Radkovo bejvalým spolužákem (tomu musel volat mobilem aby nám otevřel J - jolko, to nám bylo ještě do zpěvu J ). Jak jsme se dostali do kempu to přesně nevím. Od této chvíle mám pouze útržkovité vzpomínky J. S Libčou jsme si dali panáka (opět řekla jako vloni: „ Ať je vám blbě!“ J - už ani nevím co). Dále že obejdeme celej kemp. Překecávali jsme jednoho němce se slovy: „Wir brauchen alkoholishe getränke.“ Nic jsme nedostali - syčák. Další vzpomínka je divadlo před mým kolečkem – to jsme se váleli po sobě ( odtud RuLezZzní fota J )… dále už nic až potom to jak jsem ležel doma a zvracel J
Líba přeci jenom měla pravdu a blbě mi bylo úplně nejvíc v mém životě (proč zrovna u tohoto řádku mi začalo hrát ve winampu: Nalitej jak pohrabáč od Morčat na útěku, to je mi fakt záhadou)
Takto probíhají brutální HC chlastačky na Nechranicích…
A jestli nejste fajnovky a je vám jedno co pijete, ale není vám jedno s kým, máte smysl pro humor a ovládáte Windsurfing tak jste ideální člen ANTribu.
A tímto vás zvu na další prochlastané noci a poblité rána s ANtribem…
ALOHA & HIGH WIND 4 @LL
(text by M!ch@l)